|
Bolest, utrpení a zlo v životě adolescenta
JAROŠOVÁ, Magdaléna Lucie
Diplomová práce popisuje bolest, utrpení i zlo a také období adolescence, jak je patrno z názvu. Je zde popsán vývoj léčby bolesti, její aspekty, psychoterapie. Následuje psychologický pohled na bolest a náboženský pohled na bolest. V kapitole adolescence vývoj fyzické, duševní, sociální i spirituální složky, následován rizikovými faktory v adolescenci. V empirické části se práce věnuje kvalitativnímu výzkumu hledajícímu odpověď na výzkumnou otázku "jak vnímají mladí lidé v období rané adolescence proces setkání se s bolestí a utrpením, a jaké mechanismy používají k jejich zvládání".
|
|
Téma životních zkoušek v knize Sirachovec
Kozmér, Miroslav ; Heryán, Ladislav (vedoucí práce) ; Větrovec, Pavel (oponent)
Práce se zabývá tématem životních zkoušek v knize Sárachovec. Nejprve ukazuje rozbor klíčových slov na základě biblických komentářů, slovníku, a exegeze s přihlédnutím k základním psychologickým aspektům. Dále rozebírá exegeze vybraných částí, které popisují životní zkoušky, kdy na konci každé kapitoly je shrnuto, v čem lze spatřovat životní zkoušku. Klíčová slova Životní zkouška, Sírachovec, bázeň Boží.
|
|
Pohled na Písmo a hermeneutická východiska pro jeho výklad v různých křesťanských tradicích
Holeka, Matouš ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent) ; Hábl, Jan (oponent)
Disertace Matouše Holeky zkoumá rozmanité vykladačské metody Písma, na nichž se podílejí teologové z římskokatolické, pravoslavné a protestantské tradice. Jejich způsoby interpretace se nejvýrazněji projevují ve vztahu Písma a tradice, v historicko-kritické metodě a v politicko- kulturním čtení biblických textů. Tato témata pak v disertaci představují různé způsoby společného kritického čtení, kterým je vedle historicko-kritické metody také předkritická a ideologická kritika. Rozmanitost čtení disertace ozřejmuje nejprve na dokumentech Světové rady církví. Ukazuje, že rozdílný pohled na Písmo již dnes není příliš spojen s pohledem jednotlivých tradic, ale že ke společným/rozdílným čtením dochází spíše napříč nimi. Křesťané v rámci tradic také odkazují na své vlastní zdroje, u římských katolíků se jedná o církevní dokumenty, u pravoslavných o církevní otce a u protestantů o konfese. Jejich recepce ale v každé tradici zase potvrzuje rozmanitost. Stejně je tomu u teologické interpretace Písma, obracející se k minulým interpretacím a jejich regulaci, a u teologie osvobození a postkoloniální teologie, pro které je důležitá konkrétní situace každého čtenáře a které podporují neomezené výklady. Zde se ukazuje, že důležitou roli hraje zvláště kontext útisku, protože nad společným čtením se tu setkávají...
|
| |
|
Biblické výklady Jeronýma Hirnhaima ve spise Theologia Universalis
Matějec, Tomáš ; Brož, Jaroslav (oponent)
Rigorózní práce "Biblistické výklady Jeronýma Hirnhaima ve spise Theologia universalis" je přispěvkem k hlubšímu poznání raněnovověkého uvažování o Písmu svatém. Teologické kompendium "Theologia universalis" bylo sestaveno v druhé polovině 17. století Jeronýmem Hirnhaimem, opatem premonstrátského kláštera na Strahově, jako učební pomůcka pro řádové kleriky. Diplomová práce se zabývá výklady, které Jeroným Hirnhaim v tomto kompendiu podává o vztahu Písma svatého a tradice, biblické inspiraci, výkladu biblického textu a četbě Písma laiky. Srovnání s Kontroverzemi Roberta Bellarmina ukazuje, že Hirnhaimovy výklady se o tento Bellarminův spis ve značné míře opírají. Četné shody s učebnicí Gasparda Juénina, sestavenou v devadesátých letech 17. století ve Francii a určenou pro francouzské kněžské semináře, ukazují nadnárodní charakter raněnovověké katolické teologie i tehdejší pedagogické praxe. Rozdíly mezi tehdejším a současným pohledem na Písmo mohou být lze pozorovat v oblasti pastorační praxe.
|
|
Biblistické výklady Jeronýma Hirnhaima ve spise Theologia universalis
Matějec, Tomáš ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sousedík, Stanislav (oponent)
Diplomová práce "Biblistické výklady Jeronýma Hirnhaima ve spise Theologia universalis" je přispěvkem k hlubšímu poznání raněnovověkého uvažování o Písmu svatém. Teologické kompendium "Theologia universalis" bylo sestaveno v druhé polovině 17. století Jeronýmem Hirnhaimem, opatem premonstrátského kláštera na Strahově, jako učební pomůcka pro řádové kleriky. Diplomová práce se zabývá výklady, které Jeroným Hirnhaim v tomto kompendiu podává o vztahu Písma svatého a tradice, biblické inspiraci, výkladu biblického textu a četbě Písma laiky. Srovnání s Kontroverzemi Roberta Bellarmina ukazuje, že Hirnhaimovy výklady se o tento Bellarminův spis ve značné míře opírají. Četné shody s učebnicí Gasparda Juénina, sestavenou v devadesátých letech 17. století ve Francii a určenou pro francouzské kněžské semináře, ukazují nadnárodní charakter raněnovověké katolické teologie i tehdejší pedagogické praxe. Rozdíly mezi tehdejším a současným pohledem na Písmo mohou být lze pozorovat v oblasti pastorační praxe.
|
|
Možnosti a přínos pastorační péče při perinatální ztrátě dítěte
HRACHOVCOVÁ, Hana
Práce se zabývá možnostmi a přínosem pastorační péče při perinatální ztrátě dítěte. Dané problematice předchází vymezení perinatální ztráty dítěte, informace o syndromu mrtvého plodu, seznámení s péčí o umírajícího novorozence na neonatologické jednotce intenzivní a resuscitační péče a poukázání na prožitek smrti vlastního dítěte rodiči. Po stručném seznámení s oborem praktické teologie následuje charakteristika klinické pastorační péče a její možnosti pro uplatnění v praxi. Důraz je kladen na skutečnost, že klinická pastorační péče může být přínosem nejen pro nemocné a jejich blízké, ale i pro zdravotnický personál, který je v rámci své profese často konfrontován s bolestí a utrpením. Následuje stručná zmínka o třech teologálních ctnostech (lásce, naději a víře), které jsou pro výkon pastoračního pracovníka nezbytným předpokladem. Téma uzavírá kapitola dotýkající se eschatologické perspektivy, významu křtu a naděje na spásu pro děti, které umírají nepokřtěné.
|
|
Biblické motivy v díle Františka Hrubína
HANDŠUHOVÁ, Lenka
Práce se snaží o rozbor děl Františka Hrubína, ve kterých lze nalézt paralely s Písmem či biblické motivy. Nalezené motivy práce třídí na motivy, které lze srovnat s Písmem a na ty, které nelze. Důležité je zjištění, zda nalezené motivy svou podstatou lze označit za biblické, či je autor užívá i jiným způsobem. Dílčím cílem je nalezení shodných motivů v dílech dalších autorů a porovnat s motivy Františka Hrubína. Práce hledá spojitosti mezi náměty, motivy a dobou či samotnou tvorbou autora a jeho současníků.
|
|
Body-art v proměnách muže a ženy
MÁLA, Jan
Tématem bakalářské práce je zachycení proměn a dobový vývoj body-artu na lidském těle v průběhu života. Tetování jakožto jedna kategorie z alternativních směrů umění byla inspirací pro tvorbu této bakalářské práce především svou rozporuplností, názory se neshodují v tom, zda se jedná o plnohodnotně zařaditelné výtvarné umění. Teoretická práce je rozdělena do několika částí, hlavním tématem zde bude pojednání o vzniku tetování v kolébce tohoto směru, jakou představuje od 19. století doposud Amerika. V první části bude nastíněna obecná charakteristika body-artu specifikovaná na tetovací odvětví. Poté se přesuneme k funkčnímu využití tohoto oboru. Ve třetí části této práce se pokusíme přiblížit proudové rozdělení tetování s následným postupem k jednotlivým motivům s kategorickým zařazením. Následující kapitola přikročí k samotnému vzniku tetování v historickém kontextu a vývoji jednotlivých technik v daných částech Ameriky, ke které bude tato textová část především směřovat. V předposlední části se budeme věnovat pohledu na moderní scénu amerického prostředí od průlomového 18. století. Závěrečná část by měla nastínit psychologické přístupy k tomuto oboru, nejen z historického hlediska ale také z pozic současné psychologie moderní společnosti. Text je doplněn inspirativními kresebnými umělci, především významnými pro praktickou část této práce, která nás zavede k samé podstatě toho, proč byla práce zpracována, ale také jakých prostředků korespondujících s tetováním bylo užito. V samém závěru práce přistoupíme k otázkám, zda můžeme o tetování mluvit jako o plnohodnotném uměleckém směru, který by měl být přijímán za korektní směr náležící do umění.
|